Stoupal vzhůru, tak stále výš,
až se již ztrácel v nebesích.
Kde, jakoby našel svou skrýš,
odpoután od poměrů psích.
Co to blábolíš, zavrčí na něho žena.
Neslyšíš, skládám báseň.
Ale toho se nenajíš, já vařím oběd.
Nejen chlebem živ jest člověk,
ale i nebem vždy opět.
Promiň, dělala jsem si legraci,
oběd vařím pro sebe.
Ty jdi si pro chleba, v akci.
až se již ztrácel v nebesích.
Kde, jakoby našel svou skrýš,
odpoután od poměrů psích.
Co to blábolíš, zavrčí na něho žena.
Neslyšíš, skládám báseň.
Ale toho se nenajíš, já vařím oběd.
Nejen chlebem živ jest člověk,
ale i nebem vždy opět.
Promiň, dělala jsem si legraci,
oběd vařím pro sebe.
Ty jdi si pro chleba, v akci.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Svůj projev ukončil:...
Svůj projev ukončil: a tak dále. Ze spícího publika se ozvalo: Pro pána krále!?,...
Loudal se ulicí mluv...
Loudal se ulicí mluvící, co dál říci i se nudící, mile s mobilem na líci....
Tak ano, nebo ne? N...
Tak ano, nebo ne? No, víš... Leze to z tebe, jak z chlupaté deky. To je jak? Lez...
Svůj projev ukončil: a tak dále. Ze spícího publika se ozvalo: Pro pána krále!?,...
Loudal se ulicí mluv...
Loudal se ulicí mluvící, co dál říci i se nudící, mile s mobilem na líci....
Tak ano, nebo ne? N...
Tak ano, nebo ne? No, víš... Leze to z tebe, jak z chlupaté deky. To je jak? Lez...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva