Stoupal vzhůru, tak stále výš,
až se již ztrácel v nebesích.
Kde, jakoby našel svou skrýš,
odpoután od poměrů psích.
Co to blábolíš, zavrčí na něho žena.
Neslyšíš, skládám báseň.
Ale toho se nenajíš, já vařím oběd.
Nejen chlebem živ jest člověk,
ale i nebem vždy opět.
Promiň, dělala jsem si legraci,
oběd vařím pro sebe.
Ty jdi si pro chleba, v akci.
až se již ztrácel v nebesích.
Kde, jakoby našel svou skrýš,
odpoután od poměrů psích.
Co to blábolíš, zavrčí na něho žena.
Neslyšíš, skládám báseň.
Ale toho se nenajíš, já vařím oběd.
Nejen chlebem živ jest člověk,
ale i nebem vždy opět.
Promiň, dělala jsem si legraci,
oběd vařím pro sebe.
Ty jdi si pro chleba, v akci.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Když začínaly mobily...
Když začínaly mobily, tak se říkalo: Každý debil má mobil. Teď se říká: Kdo nemá...
Plácal se v životě, ...
Plácal se v životě, jak jen uměl a doplácel na to, jako neumětel.
A víš co?Co radíš?Va...
A víš co? Co radíš? Vadíš již! Co pravíš? Svádíš ji! Co chraptíš? Jak i zdravíš!...
Když začínaly mobily, tak se říkalo: Každý debil má mobil. Teď se říká: Kdo nemá...
Plácal se v životě, ...
Plácal se v životě, jak jen uměl a doplácel na to, jako neumětel.
A víš co?Co radíš?Va...
A víš co? Co radíš? Vadíš již! Co pravíš? Svádíš ji! Co chraptíš? Jak i zdravíš!...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva